Nejsmutnější den v roce - poslední rozloučení s Evičkou

Rok a půl dlouhých dnů naděje, kdy jsme s ní byli stále v duchu s přáním očekávaných lepších zpráv při jejím strastiplném léčení... - dlouhé a těžké období to bylo, bohužel boj se zákeřnou nemocí prohrála... Sešli jsme se všichni: Hanka, Maruška, Evička, Blaženka, Andul, Bětka, Dana, Jana, Lojzík s Danuškou, Eliška, Pepík, Jirka Š. i Maruška T., která stihla dorazit z Bratislavy - fota nejsou, neb jsme všichni sklíčeni... Smutné a důstojné rozloučení, všem nám bude moc chybět... Už nikdy neuslyším: "máš chvíli čas" na hovor přes skype..., její upřímný smích a mnohé hlášky..., které nás budou dál provázet na našich akcích a Evička tak bude v duchu nadále s námi. Přesto jsme šťastni, že jsme se s ní v životě mohli potkat, poznat její upřímnou povahu a prožít plno veselých společných zážitků...

Jen kytičku na hrob Ti můžeme dát, pokojný a věčný spánek přát. Utichly kroky i Tvůj hlas, ale obraz Tvůj, Evičko zůstane v nás...