22.6.2010 přes Bor do Sekrýtu-Komošín do Tajanova
Pěšky přes Bor – Sekrýt na Komošín – zpět do Tajanova
22.6.2010 - setkání na nádraží v Klatovech v 9.11 hod. – je nás jen 7, protože chybějící babičky mají poslání vůči svým vnoučátkům - první společné foto a pak již vyrážíme pěšky směr klatovský Bor - na místě překrásného rozhledu na Klatovy dáváme si malé občerstvení – jahody v čokoládě, to je inspirace pro chuťové buňky …. – pak již lesem směr Sekrýt až k místu rozhledu na část Šumavy – je před obědem a dokonce lavička, kocháme se rozhledy a je čas na kávičku a kremrole z batůžků – na Sekrýtě se zastavujeme pozdravit spolužačku Fanynku – po mnoha létech vřelé setkání a vzpomínky na minulé školní doby…… Čas však přímo letí a dál pokračujeme cestou neznačenou, ale prošlou před týdnem naší obětavou spolužačkou Věrkou, která nám tentokrát dělá nejen průvodkyni, ale také nás pozvala na závěr k sobě na grilovačku do Tajanova – den polojasný, jak stvořený na výlet a my se cestou kocháme překrásnými pohledy na Šumavu až k Velkému Ostrýmu. Na Komošín přicházíme kolem 13.-té hodiny a máme štěstí, protože se nás ochotně ujal tam bydlící „šohaj“, který nám ukázal památné místo zaniklého komošínského hradu, kde jsme se také vyfotily – pak ještě zavedl k vyhlídce, kde bylo vidět do údolí a přímo na Dolany.
Pak již následovala zpáteční cesta – sešly jsme dolů přes chatovou oblast Komošína až k řece Úhlavě a při ní po cestě do Svrčovce, který jsme prošly a pak po cyklostezce přes les Husín, kudy vede stezka a nachází se tam mohylové pohřebiště – tam však naše kroky povedou někdy příště. A již následoval zmiňovaný závěr našeho úterního putování – grilovací posezení u Věrky – a bylo přímo originální – ogrilovaný amur a kapr, předem naložené – boule až za ušima a sladká tečka „řezy jako peříčko“……
Věrko, moc děkujeme za pohostinnost – budeme mít na co vzpomínat, i když jsme po naší dnešní cestě kolem
