12.5.2010 Hrádek u Sušice - Svatobor - Sušice
Pěší výlet na Sušicko
12.5.2010 – zastávka Hrádek u Sušice 10.07 hod. – vystupujeme je nás dnes 9 a hurá směr čekárna – obvyklé občerstvení před cestou - výstupem na Svatobor – a hlavně zapít vnučku Lucinku novopečené babičky Marušky – na její štěstí a zdraví….. - abychom dál nenesly těžké batůžky…… - také teplá kávička a opět nepřekonatelné žloutkové věnečky a další řezy na ochutnání – načerpat tak energii na cestu – nějak nám na chvilku alkohol stoupl do hlavy …., že jsme se obzvlášť rozveselily….. – i na fotkách vidno…… - až i paní výpravčí byla nějaká podrážděná….. - dnes však jezdí vlakem tak málo lidiček, že by naopak měla být ráda, že se setká alespoň s partou dobře naladěných „výletnic“…, které mají přání jediné, prožít v přírodě krásný den a hlavně „ zdrávy dojít“…. Cestou rovnou přes koleje vyrážíme směr Svatobor 4 km po žluté turistické značce až na Odolenku – tam první zastávka a svačinka – vždyť v pravé poledne je nutné doplnit další energii… - dále pak již poslední kilometr „hore kopcom“ a jsme na Svatoboru 845 m .n.m. – počasí přímo ideální, sluníčko a krásné rozhledy na Šumavu… - kocháme se okolím – a všechny jdeme na rozhlednu – 182 schodů a rozhled na všechny strany i s dalekohledem.
Dolů pokračujeme již 3 km sestupem do Sušice – po červené i přímo dolů lesem pěšinou – je to horší než výstup a budou bolet lýtka….. a sluníčko nás zahřívá, takže většina obhlédne náměstí a zamíří do cukrárny, aby se po cestě odměnila….a ulevila namoženým nožkám . Jenže v plánu byl ještě vrch Stráž nad Sušicí, kde je kaple Anděla Strážce 552 m .n.m. – tam již jdeme pro změnu po zelené a jen 3 – sice lesem, ale přímo „krpál“ – za ten rozhled to, ale stálo – zpět dolů do Sušice na náměstí potom schůdnější cestou po schodech a silnici, přes most nad Otavou a též za ostatními do cukrárny – zvládly jsme to za necelou „hoďku“ – odpočinout chvilku a dát si také něco dobrého „na zoubek“ …. a naplánovat příští výlet – v červnu na zámek Kozel u Šťáhlav. Když už se čas nachýlil k odjezdu vlaku - na nádraží jdeme opět pěšky (i když jede autobus) po cyklostezce kolem řeky Otavy – další hezká procházka 2,5 km až k sušickému nádraží.
Shodně jsme ohodnotily náš výlet kladně, i když naše lýtka po těch skoro 12 km ještě několik dnů budeme cítit, ale do Sušice se chceme ještě někdy příště vrátit a zavítat do muzea. Fota nám připomínají dnešní den.
